Navštíveno: Srpen 2021
Někteří z vás by si mohli říct, že článek z cesty do Amsterdamu tu už jednou byl. A je to tak.
Tentokrát jsme se však rozhodli toto podivuhodné město navštívit ještě jednou, kromě památek a zajímavých míst jsme se ale vydali si především užít! Bez plánů, bez milionu různých věcí, pouze s jízdenkami na autobus, zarezervovaným hotelem, foťákem a pár kousky oblečení…
Pátek, 13.8.2021
Pátek třináctého, to by přece nebylo ono, aby se něco nestalo. Cesta ještě ani nezačala, už jsme ale narazili na první problém. Práce. Smlouva mi sice končí až na konci Srpna, tedy až po naší cestě. Na začátku měsíce jsem se ale dozvěděl, že odejít o týden dříve nebude problém. O to větší šok byl, když se předemnou dnes objevila zakázka na DVA TÝDNY. Odjíždět ale máme už skoro za týden.
Pondělí, 16.8.2021
5:30
Týden do odjezdu, 2 týdny do termínu zakázky v práci, kam právě mířím. Dnes nastal ten den, kdy se dozvíme, jestli nějaký Amsterdam vlastně vůbec bude…. Držte mi palce, nebude to jednoduché!
Pondělí, 23.8.2021
Den odjezdu. Problémy v práci úspěšně překonány, už nás nemůže nic zastavit!
15:00
Je to tady, čas se vydat na cestu. Jsem připraven na vlakovém nádraží v Příbrami. Po příjezdu na nádraží mě čekala už všem moc dobře známá hláška z českých nádraží. Omlouváme se, ale vlak bude asi o 30 minut opožděn. Naštěstí to ale opravdu bylo “pouze” 30 minut, a tak jsem se přesně v 15:30 vydal vstříc prvnímu cíli. Praze. S hlavou plnou nadšení a pár playlisty na Spotify cesta utekla jak nic, najednou jsme stáli na pražském hlavním nádraží.
18:00
I přesto, že bychom na takovouto vzdálenost běžně zvolili letadlo, autobus tentokrát vyšel lépe jak cenově, tak i časově. Mimochodem, do autobusu si na rozdíl od letadla vzít prakticky cokoli.
A tak naše cesta začala ve večerních hodinách na autobusovém nádraží Florenc v Praze, kdy na nás již čekal připravený patrový autobus společnosti Flixbus mířící do našeho vysněného cíle, Amsterdamu.
Není asi nutno dodávat, že cesta byla dlouhá… Chvíli jsme pospávali, chvíli se snažili usnout, povídali, poslouchali písničky a počítali, kolik hodin v té plechovce ještě musíme vydržet…
Krátce k samotnému autobusu. Na tento spoj byl nasazen autobus Setra S431DT patřící německé společnosti KDE Reisen. Naleznete zde spíše jen “standardní” výbavu v podobě klimatizace, WC, zásuvek a polohovatelných sedadel se stolky. Jak je u Flixbusu zvykem, některá sedadla si lze za příplatek (od 39Kč za osobu) zarezervovat, ostatní sedadla (označená zelenou samolepkou u čísla) si lze vybrat libovolně.
Přečtěte si také:
Úterý, 24.8.2021
Autobus po cestě zastavuje v Drážďanech, Lipsku, Halle, Magdeburgu, Hannoveru, amsterdamském letišti Schiphol. Na konečnou zastávku, autobusové nádraží Sloterdijk (kde nyní staví i autobusy Regiojetu) v Amsterdamu přijíždí následující den v 6:45 ráno.
7:30
Předchozí odstavec jsem zakončil zmínkou o plánovaném příjezdu do Amsterdamu. Zde by bylo dobré poznamenat, že do tohoto času jsme se poněkud netrefili… Naštěstí ale pouze o necelou hodinu. Našla by se ale i jedna pozitivní stránka.
Jsme tady. ANO, OPRAVDU JSME TADY!
Následně jsme už lehce ztratili přehled o aktuálním čase, pokračování si tedy shrneme pěkně po staru popořadě…
Po chvíli přemýšlení jsme se rozhodli, že se do samotného centra vydáme raději pěšky místo MHD. Po těch 14 hodinách bez sebemenšího pohybu přišla menší procházka celkem vhod…
Pokud se i vy rozhodnete vydat raději pěšky, nezapomeňte se dobře rozhlížet kolem sebe, často tak můžete narazit na krásná místa, o kterých vám žádný turistický průvodce pravděpodobně nepoví.
Dále nás cesta zavedla k domu Anny Frankové, muzeu v věnované židovské dívce z období druhé světové války – Anne Frankové. Bohužel jsme ale výlet plánovali na poslední chvíli, a museli jsme se spolehnout na informace dostupné na řadě stránek napříč internetem – 80% vstupenek se prodává předem, zbylých 20% je zpřístupněno každý den v 9:00.
Bohužel, pravděpodobně díky covidovým opatřením a tím snížené kapacitě jsou s větším předstihem prodávány všechny vstupenky a vyprodány jsou na více, než týden dopředu. Přímo na místě vstupenky koupit nelze již několik let. Jednoho ze dvou našich hlavních cílů jsme se tedy museli bohužel zříci. Alespoň máme další důvod, proč se zase vrátit!
S blížícím se polednem a s tím spojenou možností ubytování se v našem hotelu jsme se vydali směrem k centru. Následovala krátká zastávka na snídani v McDonaldu (skončili jsme pouze u kafe… :D). A jelikož se pouze o několik metrů dále nacházel dnes již určitě všem dobře známý Primark, jeho návštěva také (bohužel?) chybět nemohla.
Hned s příchodem dvanácté hodiny jsme se vyrazili ubytovat do našeho hotelu. Přece jen, bez těžkého batohu plného zbytečností, se po městě chodí mnohem lépe…
Jako vždy, volba padla na jednu z nejlevnějších dostupných možností, tentokrát ale s výjimkou hostelů (a laviček). Hotel Ben Centre leží v samotném centru Amsterdamu, pouze několik minut pěšky od hlavního nádraží nebo náměstí “Dam Square”. Pouze několik desítek metrů má trasa k nejstarší dochované stavbě v Amsterdamu, kostelu “Oude Kerk” a také samotnému srdci velmi dobře známé čtvrti červených luceren.
Vybavení pokoje je opravdu pouze základní, dvě postele, skříň a umyvadlo. Koupelna s WC se nachází na chodbě a jsou společné pro celé patro. V hotelu bylo ale čisto, a na rozdíl od očekávání (vzhledem k jeho umístění) i poměrně klidno. Co víc také člověk potřebuje, že ano…
Pokud se rozhodnete pro větší zavazadla, vhod určitě přijde informace, že schody zde jsou svojí strmostí srovnatelné spíše se žebříkem a výtah zde se sebevětší snahou nenajdete.
Noc v tomto hotelu vyšla na částku přibližně 1300Kč pro 2 osoby včetně daní a všech poplatků. Navíc počítejte s vratnou zálohou 10€ za klíče od pokoje, která se platí v hotovosti na recepci.
Po celé noci strávené v autobusu a jediné kávě z McDonaldu by málokomu nevyhládlo, a tak přišel čas na hledání nějaké restaurace s dobrým jídlem, ale zároveň cenami, abychom to jídlo vůbec měli jak zaplatit. Nakonec jsme vybrali zcela náhodně. Italská restaurace Ava Thomas, v době oběda zcela prázdná. Podezřelé to sice bylo, ale o hodinu později jsme odcházeli skvěle najedení a ne o tolik chudší. Jak samotné jídlo, tak i personál a prostředí skvělé, o to méně chápu hodnocení na Google mapách, které jsem později objevil… V poslední době jsou recenze ale spíše kladné, je tedy možné, že došlo k nějaké změně např. ve vedení restaurace.
I když je dobré jídlo ideálním zakončením dne, náš den se ke konci ještě zdaleka neblížil a dobré jídlo se dá přece zopakovat. Vydali jsme se tedy prozkoumat krásy Amsterdamu tím nejlepším způsobem. Bez daného cíle se vydat toulat po ulicích, a odbočit vždy tam, kde je to prostě hezčí. Možná tak vynecháte ty nejznámější turistické cíle, naopak ale narazíte na krásná místa, o kterých se na internetu nedočtete a jen málokterý návštěvník (nejen) Amsterdamu o nich může vyprávět.
NEMO. Ne, teď nemám na mysli rybu z filmu “Hledá se Nemo”, ale amsterdamské muzeum vědy a techniky, které bylo naší další zastávkou. Tedy… pouze jeho střecha, která je veřejně přístupná, a najdete zde mnoho místa k odpočinku, krásný výhled na Amsterdam, ale také občerstvení. Pro děti pak zde najdeme řadu “naučných atrakcí”. Pokud se rozhodnete vydat i do samotného muzea, připravte si částku 17,5€ (cca. 450Kč) za osobu.
Jak už jsem zmiňoval výše, někdy není nad to nehledat památky po mapách a turistických průvodcích, ale jednoduše jít tam, kde to zrovna vypadá lépe. Poznali jsme tak taje těch nejrušnějších ulic ale i zapadlých uliček mezi domy, kam za celý den pomalu ani noha nevkročí.
Když náhodných uliček začalo být tak akorát dost, vydali jsme se zpět do centra. Přímo před hlavním nádražím jsme narazili na jedno z amsterdamských “květinových kol”. Tato různě vyzdobená kola najdete rozmístěná po téměř celém městě. Některá jsou vyzdobená více, některá méně, v každém případě je to další z věcí, na které jen málokde ve světě narazíte. Takže na fotku nezapomeňte! 😉
Na cestu do vzdálenějších částí Amsterdamu, například do parku Vondelpark, k muzeu Rijksmuseum nebo dokonce na ostrov IJburg už díky plánům na večer (již o pár řádků níže) nezbyl dostatek času, a tak jsme se vydali přímo skrz hlavní nádraží k zálivu(?) IJ. Kromě stanoviště pro trajekty se zde také nachází přístaviště pro (pravděpodobně) soukromé lodě, které ale bylo zcela prázdné. Tak proč se tady na chvílí neusadit? Klidnější místo s tak krásným výhledem v centru Amsterdamu pravděpodobně nenajdete.
Pomalu se přiblížil večer, a s ním i čas ke splnění druhého námi vysněných cílů, poznat Amsterdam nejen ze země, ale také z kanálů procházejících napříč celým městem. Plavba trvá přibližně hodinu a vyjde na částku 12,5€ při rezervaci online. Pokud to bude alespoň trochu reálné, volte časy v době západu slunce a připravte se na nezapomenutelné pohledy jen těžko popsatelné nejen textem, ale i fotkami… ❤️
Jako všechno krásné, i plavba po Amsterdamských kanálech utekla jako voda, a my zastavovali na přístavišti. Venku se začínalo stmívat, někteří z vás by si možná mohli říci, že je nejvyšší čas vyrazit “domů”. Naopak! Se zapadajícím sluncem jsou krásy měst ještě krásnější. Zvlášť v Amsterdamu se touto dobou ale navíc rozjíždí pořádný noční život. Pokud patříte mezi mladší cestovatele, a jste v Amsterdamu například s rodiči, přijde vhod se rozmyslet, jestli opravdu není vhodnější vyrazit do hotelu. Proč? Za chvíli se to dozvíte. Pokud tu s námi ale už alespoň 18 let jste, je čas pokračovat!
Nejprve jsme se vydali směrem do centra po pravděpodobně nejrušnější třídě Amsterdamu, Damrak. Kdekdo možná říká, že se pozdě večer už nemá jíst, natož nezdravá jídla. Skončili jsme se dvěma obrovskými porcemi hranolků, které jsou mimochodem údajně jedny z nejlepších na světě! Jeden kornout vyjde na 4€ a i když se to z fotky nemusí zdát, jeden člověk takové množství jídla jen stěží zvládne.
Konečně s dobrým jídlem jsme se vydali nejprve přes náměstí Dam Square. Právě zde se nachází také královský palác, dnes sídlo královské rodiny. Tento palác pocházející ze 17. století ale nejprvé sloužil jako radnice a soudní dvůr, ve své době největší v Evropě.
Den jsme se rozhodli zakončit už jen klasickou “večerní procházkou” bez cíle… kromě našeho hotelu, samozřejmě… Po cestě jsme narazili na nejmenší dům v Amsterdamu, který dnes slouží jako čajovna.
Pro bližší představu… dům je tak malý, že ve zdejší čajovně najdeme pouze dva stoly, každý v samostatném patře.
Odtud naše cesta vedla již zpět k hotelu, tentokrát ale přes samotné centrum čtvrti červených luceren. Asi byste si řekli, čím je právě tato čtvrť tak zvláštní. Přes den byste rozdíl nejspíše nepoznali, po setmění ale zdejší ulice ožívají zcela jiným stylem, než známe například z Prahy. Kromě klasiky v podobě velkého množství alkoholu všeho druhu ale na každém rohu vane vůně marihuany a za prosklenými osvětlenými výlohami nenajdete zboží obchodů, ale prostitutky, jejichž služby jsou zde mimochodem hojně využívány…
Pokud by vás i jen napadlo vyrazit do této čtvrti s fotoaparátem, nebo i pouhým mobilem, raději si to alespoň dvakrát rozmyslete. I když jsme pouze procházeli s telefonem v ruce (bohužel asi dost nevhodně namířeným), dostalo se nám poměrně vulgárních výhružek. Pokud na kteroukoli z výloh mobilem, nebo dokonce foťákem přímo namíříte, nedejbože stisknete spoušť, pravděpodobně to bude poslední cvaknutí vašeho foťáku.
Po tomto bezpochyby zajímavém, i když lehce nepříjemném zážitku jsme se již vydali “domů”. Blížila se půlnoc, vzhledem k tomu, že jsme chtěli usínat nejdéle v 10, ten nejvyšší čas… Také se nám to ráno trochu vymstilo.
Středa, 25.8.2021
Nevěřili byste, jak dobrý pocit může být to, mít zase “vlastní” postel místo úzké tvrdé sedačky v hlučném autobusu. Po krásných osmi hodinách spánku jsme se probudili do dalšího dne… a už jsme nestíhali. I tak jsme ale tuto malou nepříjemnost přešli, zabalili věci, odevzadli klíče od pokoje a vydali se vstříc dalším zážitkům. Ehm… Dobře, nejprve na snídani do McDonaldu.
Čas vyrazit vstříc dalším zážitkům. Pokus druhý. Den před odjezdem jsem původně pouze jako vtip nadhodil, že se vyrazíme podívat k moři. O pár minut poté jsme byli rozhodnutí, že do té vody prostě skočíme, ať bude venku jakkoli. A tak jsme se ocitli na nádraží Amsterdam Centraal a vyrazili vlakem směr Zandvoort aan zee. Vlaky odjíždí každých 30 minut, jízdenka vyjde na 6€ za cestu a do cíle vás dovezou za necelou půhodinu.
Pokud se rozhodnete využít vyhledávače spojení na webu nizozemských drah, ve výsledcích se vám bude zobrazovat i řada spojů s přestupy. Vzhledem k jízdní době a frekvenci přímých spojů je ale přestupovat nesmysl, pokud se neplánujete po cestě zastavovat na dalších místech. Linka mezi Amsterdamem a Zandvoortem je provozována vlaky NS Sprinter, což by se dalo přirovnat ke klasickému pomalému osobnímu vlaku u nás. Na nádraží tyto vlaky poznáte podle modro-bílo-žlutého zbarvení, zatímco dálkové vlaky jsou pouze modro-žluté. Při každém nástupu a výstupu je nutno jízdenku přiložit ke čtečce na nástupišti nebo u vchodu na nádraží, například v Amsterdamu se bez jízdenky nedostanete na nástupiště, dokonce ale ani z něj.
Vlak po cestě zastavuje ve stanicích Amsterdam Slotedijk, Halfweg-Zwanenburg,
Haarlem Spaarnwoude, Haarlem a Overveen, poté už následuje konečná zastávka Zandvoord aan Zee.
Z vlakového nádraží se stačí vydat stále rovně, od samotné pláže vás dělí už jen několik minut chůze!
Podél pláže najdete, jak už bývá zvykem, velké množství restaurací, barů a různých atrakcí včetně ruského kola. Pokud máte chuť pouze na odpočinek, můžete si pronajmout lehátko, pokud chcete o něco aktivnější zábavu, je zde možnost si vyzkoušet také surfování.
Lehátka ani surf jsme si nakonec sice nepůjčili, ale hlavní cíl, vykoupat se v moři samozřejmě chybět nemohl. Je nutno říci, že vypadalo poněkud podivně, když mezi lidmi v mikinách a bundách pobíhali dva šílenci v plavkách, ale za ty zážitky to stojí, že ano… Nakonec, i přesto, že Nizozemí úplně nepatří mezi synonyma pro tropickou destinaci, voda nebyla vůbec studená, jak by se mohlo zdát. Zkrátka “ideální” ke koupání.
Jako milovníci výhledů jsme okamžitě po tomto mírném ochlazení zamířili, samozřejmě, na výše zmíněné ruské kolo. Jedna jízda (5-10 minut odhadem) vyjde na 8€ za osobu, i tak to ale za ten výhled rozhodně nejsou vyhozené peníze.
Koupačka splněna, ruské kolo jako bonus také. Čas se vrátit zpět do Amsterdamu. Ještě toho máme hodně před sebou!
Pro cestu zpět jsme opět využili vlak. Cesta opět trvala necelých 30 minut a vyšla na částku 6€. Jediným rozdílem byl mírně modernější vlak, než při cestě opačným směrem…
I když se to nemusí zdát, stačila pouhá návštěva moře a ruského kola kousek od Amsterdamu, najednou na hodinkách svítilo skoro neuvěřitelných 15:00. Vlastně ani nevím, kde jsme tak dlouho byli, ale jak je dobře známo, s těmi správnými lidmi čas utíká vždy rychleji. Už i tělo samotné dalo vědět, že by byl docela k užitku i nějaký ten oběd. Ale co? Mekáč ne, Steak ne, Itálie byla včera… Nudle? Hmm, proč ne… Stačilo se podívat na nabídku občerstvení Wok To Walk a najednou leželo jídlo před námi. A najednou byla z jídla jen prázdná krabička. Dobré jídlo dělá divy… Jednoznačně doporučuji! 😉
Abychom ale nezůstali jen u těch nejznámějších památek, moře, lodiček a jídla, vyrazili jsme vstříc místu, které jsem si ještě tak mlhavě pamatoval z poslední cesty do Amsterdamu před několika lety. Je jím čtvrť IJburg ležící na uměle vytvořeném ostrově v západní části Amsterdamu.
Na IJburg se lze jednoduše dostat přímou tramvají č. 26 z nádraží Amsterdam Centraal. Pozor, linka 26 odjíždí ze zastávky za nádražím, nikoli před ním, jako všechny ostatní tramvajové linky.
Jde o klidnou čtvrť zcela bez turistů, kde se můžete v klidu projít po pobřeží, ale také opět vyrazit na pláž nebo si také zasurfovat, tentokrát ale s krásnou scenérií Amsterdamu v pozadí. Pokud dostanete chuť na něco k zakousnutí, můžete zkusit místní Albert nebo například občerstvení Bagels & Beans, které jsem doporučoval už v předchozím článku z Amsterdamu.
Na samém konci ostrova se kromě pozemků připravených ke stavbě a (pravděpodobně) tratě na motokros nachází také již výše zmíněná pláž doplněna o několik stánků, například s občerstvením, ale také s jakýmisi pseudosuvenýry. Místo, kam vkročí jen málokterý turista na takový byznys asi ideální příliš nebude… Bohužel, suvenýry jsme nesháněli a občerstvení bylo zavřené, ale kdo by si nevystačil s takovým výhledem na pláž s celým Amsterdamem v pozadí…
Pro cestu zpět jsme opět využili tramvajové linky 26 až na hlavní nádraží, zde už není příliš co rozvádět. Před námi podle seznamu bylo ještě několik velmi známých amsterdamských památek, jako například Rijksmuseum. Nedá se ale říct, že bychom patřili mezi lidi, kteří ze všeho nejvíce touží vidět ta nejznámější místa v celém okolí, a tak jsme se z hlavního nádraží (a po krátké procházce kolem něj) vydali metrem linky M51 přímo do čtvrti Sloterdijk, odkud nám večer mimochodem odjíždí autobus zpět do Prahy.
Dojet na zastávku, na kterou míříme by ale bylo přece moc jednoduché, a tak nepadl lepší nápad, než na zastávce Sloterdijk jednoduše “zapomenout” vystoupit… O půl hodiny po odjezdu z hlavního nádraží a několik minut po našem původně plánovaném cíli jsme se ocitli na konečné zastávce metra, Isolatorweg. Ano, sem se už dostane málokterý turista… Podle “ruchu” ve zdejších ulicích se ale zdálo, že nejen turista, ale i místní. Asi byste se zeptali, jestli je zde tedy vůbec něco zajímavého. Ne, není. Snad kromě naší samolepky.
Abych této části města ale jen nekřivdil… po cestě směrem zpět k nádraží Sloterdijk, kam jsme se původně měli za úkol dostat, se nachází jeden z amsterdamských parků, a to Westerpark. Nejblíže k nádraží se nachází klidná část se zahradami a chatami, o něco dále pokračuje již klasický veřejný park. Přístup do chatové oblasti je také volný, ale pozor, brány se automaticky uzavírají se “západem slunce”.
Čas uvedený na internetu jako západ slunce (ani půl hodiny poté) to ale každopádně nebyl. Přenocovat by se zde určitě dalo bez problémů, ale s jízdenkou na autobus odjíždějící za hodinu to nebyla věc, kterou bychom si úplně přáli…
Z parku jsme na konec úspěšně unikli a vydali se dále. Pomalu se před námi začal objevovat náš cíl, nádraží Sloterdijk. S ním bohužel ale i konec našeho dobrodružství po Nizozemí. Krátce po půl desáté večer jsme se vydali opět autobusem Flixbus, tentokrát české společnosti Umbrella coach & buses vstříc domovu. Na pražské nádraží Florenc jsme dorazili kolem jedenácté hodiny dopoledne.
Ve finále, i když jsme oproti předchozí návštěvě Amsterdamu viděli mnohem méně, tentokrát mi ta cesta ale bude určitě chybět mnohem více. Určitě to znáte také. Můžete vidět hromadu památek, na konec ale záleží především na tom, co zažijete. Ty pravé zážitky žádná budova na světě nikdy nenahradí.
Ať už si ale jedete především užít, nebo raději stejně dáte přednost památkám, Amsterdam, a celkově Nizozemí, určitě nesmí chybět na vašem seznamu destinací.
Navštívili jste už Nizozemí a chcete se podělit o své příběhy a zážitky nebo například tipy na další zajímavá místa? Napište nám do komentářů! 😉
