V tomto článku se podíváme pouze na samotné centrum Vídně, tipy na další místa můžete ale čekat již brzy. 😉
Tentokrát jsme se na cestu vydali z brněnského hlavního nádraží vlakem společnosti RegioJet. Cesta zabrala kolem 1,5 hodiny a ve třídě Low Cost vyšla na částku 122Kč.
I přesto, že se jedná o nejnižší třídu, paradoxně je to pohodlnější a prostornější varianta, než vyšší třídy. Klimatizace a WiFi je samozřejmostí, stejně jako prostorné polohovatelné sedačky se stolky. Nápoje ale na rozdíl od všech vyšších tříd v ceně nejsou, stejně tak zde nenajdete zásuvky (kromě několika sedadel v uspořádání 2+2). Na rozdíl od ostatních vozů RegioJetu, všechna místa jsou zde umístěna u okna, žádné nevychází přímo ke sloupku mezi okny.
Podmínky vstupu a návratu
Oproti dřívějším dobám, dnes vyžaduje i takový jednodenní krátký výlet do zahraničí trochu přípravy. Každá země má jiné podmínky vstupu, v úvahu je třeba brát i podmínky pro návrat do ČR.
Při cestě do Rakouska je třeba mít potvrzení o negativním testu na Covid 19, staré maximálně 48 hodin v případě antigenního a 72 hodin u PCR testu. Samotné potvrzení, jehož příklad můžete vidět níže lze stáhnout po provedení testu na https://ocko.uzis.cz. Test je vyžadován i pro vstup do restaurací či ubytování v hotelu. Právě zde je nutné test po vypršení platnosti provést znovu, nestačí pouze při příjezdu. Provedený test lze také nahradit potvrzením o prodělané nemoci za poslední půlrok nebo očkováním minimálně 22 dnů po první dávce. Obě potvrzení najdete opět na stejném webu.
Pro návrat do ČR potřebujete opět negativní výsledek testu, potvrzení o PCR testu platí stejně jako v Rakousku 72 hodin, v případě antigenního testu ale pouze 24 hodin. Pokud jste v zahraničí strávili více, než 12 hodin, budete muset také vyplnit příjezdový formulář na https://plf.uzis.cz.
Kontroly požadovaných dokumentů při vstupu do Rakouska neprobíhají, stejně tak se nekontrolují ani při nástupu do vlaku. Nemohu ale potvrdit, zda je to běžný postup, v našem případě jsme ale po celou dobu cesty na žádnou kontrolu nenarazili.
Tyto pravidla jsou platná v dobu vydání článku a mohou se kdykoli změnit. Před cestou si doporučuji podmínky vstupu a návratu ověřit.
Cesta vlakem i “papírování” jsou konečně za námi, a my jsme se ocitli na vídeňském hlavním nádraží (Wien Hauptbahnhof). Pokud patříte mezi milovníky nákupů, už na samotném nádraží si budete připadat jako v ráji, kromě nádraží se jedná prakticky i o obrovské nákupní centrum s řadou restaurací a obchodů všeho druhu. “Závislákem na nákupech” bych však nikoho z nás nenazval, skrz nádraží jsme tedy proběhli tak rychle, jak to bylo možné, a zamířili do centra. V tomto případě doporučuji sledovat šipky k východu na Südtiroler Platz, kde mimochodem zastavují i autobusy RegioJetu nejen na linkách z ČR.
Do samotného centra se samozřejmě lze dostat i pomocí MHD, my ale zvolili cestu pěšky. Často tak můžete najít i krásná místa, o kterých se vám Google mapy ani nezmínily. Od hlavního nádraží se stačí vydat po ulici Favoritenstraße, například k Vídeňské státní opeře počítejte s necelou půlhodinou cesty, případně 5 minut, pokud přece jen zvolíte dopravu metrem. V tomto si do výdajů připočítejte částku 2,4€ za jízdenku na jednu jízdu, případně 8€ za celodenní jízdenku, pokud plánujete používat MHD i dále.
Vídeňská státní opera
Jak už jste mohli poznat z nadpisu, jako první jsme narazili na vídeňskou státní operu.
Otevřena byla roku 1869 a je jednou z nejvýznamnějších světových operních scén. Jak vás ale možná mohlo napadnout, za milovníky opery a baletu bychom se nikdo úplně neoznačili. Možná tedy raději zůstaneme pouze venku…
Hned za budovou státní opery se můžeme napojit na ulici Kärntner Straße, která je jednou z nejvýznamnějších nákupních tříd ve Vídni. Najdete zde řady obchodů s nejrůznějším zaměřením, restaurace, kavárny a další, a to včetně obchodů luxusních značek jako Rolex nebo Swarovski.
Katedrála svatého Štěpána
Po několika minutách (a možná i poněkud lehčí peněžence) jsme dorazili k jednomu nejvýznamnějších symbolů Vídně, a to ke katedrále sv. Štěpána, německy Stephansdom.
Katedrála pochází z období gotiky, postavena byla v polovině 12. století, přesněji roku 1137. Má čtyři věže, nejvyšší z nich sahá do výšky téměř 140 metrů. Pokud zde budete, nezapomeňte se také podívat na samotnou střechu katedrály. Kromě návštěvy katedrály je možný i výstup na vyhlídku na jedné z věží, momentálně je ale bohužel uzavřena.
Městský park
Pokud dostanete po nachozených kilometrech chuť na trochu odpočinku, přesně tak jako my, městský park (Stadtpark) je přesně to místo, které hledáte. Nachází se pouze několik minut chůze od katedrály sv. Štěpána a najdete zde vše, co potřebujete k chvíli relaxu. Pokud se řadíte mezi ty, co místo chůze raději využijí MHD, přímo na okraji parku se nachází zastávka linky metra U4.
Kostel svatého Karla Boromejského
Pokud z městského parku zamíříme zpět k centru, narazíme na barokní kostel svatého Karla Boromejského, německy Wiener Karlskirche, nebo také pouze Karlskirche. Kostel byl postaven roku 1735 za vlády císaře Karla VI. a byl pojmenován po Svatém Karlu Boromejském, který zasvětil svůj život pomoci obětem moru.
Pokud se kostel rozhodnete prohlédnout i zevnitř, na vstup si připravte částku 8€, případně 6€ za osobu v případě skupiny 6 osob.
Hofburg & Burggarten
Po dalších několika minutách se nám před očima naskytl Hofburg, palácový komplex, který je už od roku 1945 sídlem prezidenta republiky, ale také národní knihovny a několika muzeí. V jeho okolí se nachází rozsáhlé zahrady. Přímo za budovou můžeme najít jednu z nich, Burggarten, kde se mimo jiné nachází například Mozartův pomník. Kromě toho využívají desítky, možná i stovky lidí tyto zahrady k odpočinku a relaxu, a to i přes poměrně velké množství zákazových značek.
Náměstí Hrdinů & Volksgarten
Přímo naproti paláci se nám naskytnul pohled na náměstí Hrdinů, v jehož středu leží jezdecká socha arcivévody Karla, jež byl rakouským arcivévodou, knížetem těšínským a vojevůdcem. Blíže k paláci se nachází druhá socha, a to socha Evžena Savojského.
Hned za náměstím Hrdinů leží další z parků, Volksgarten, v češtině také “Lidové sady”, který se od roku 2001 také řadí do světového dědictví UNESCO. Ve středu parku se nachází Theseustempel (Théseův chrám), malá replika Héfaistova chrámu v Aténách. Jen o několik metrů vedle poté najdeme zahradu s více než 200 odrůdami růží, celkově se jich zde nachází více než 3000.
Náměstí Marie Terezie
No není skvělé, jak je všechno tak blízko?
Opět nám stačilo pár minut chůze, a dorazili jsme na náměstí Marie Terezie, jejíž pomním leží přímo ve středu náměstí. Samotné náměstí je obklopeno řadou muzeí, z nichž největšími jsou Uměleckohistorické muzeum a Přírodovědecké muzeum.
Budova rakouského parlamentu
Dalším z cílů byla budova rakouského parlamentu, která ale momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí, aktuálně se spíš jedná o “výstavu” lešení…
No není to smůla? To stejné nás potkalo třeba i v Londýně…
Budova byla dostavěna roku 1883 a dosud slouží svému účelu jako sídlo rakouského parlamentu. Přímo před budovou se nachází socha s fontánou pojmenovaná po Pallas Athéně, řecké bohyni moudrosti, inteligence, smyslu pro spravedlnost a umění.
Vídeňská radnice
Možná už začíná být trochu trapné to neustále opakovat, ale opět stačilo pouze několik minut, a dorazili jsme k vídeňské radnici. Dostavěna byla roku 1883 a dnes zde sídlí vídeňský starosta, zemský hejtman spolkové země Vídeň a městské zastupitelstvo. Do roku 1960 nesla pojmenování “Nová radnice”.
Zajímavost: Vídeňská radnice se stala předlohou pro radnici v Liberci postavenou o několik let později, roku 1888.
Belvedere
A přiblížili jsme se ke konci dnešního článku, a to návštěvou barokního komplexu Belvedere, skládajícího se z parku a dvou paláců, horního a dolního. Jeho stavba byla dokončena roku 1723. Paláce byly budovány jako letní sídlo Evžena Savojského, a později sloužily jako památník jeho vojenské a politické slávy. Horní palác je od 19. století využíván jako umělecká galerie.
Poté už nadešel čas na návrat. Opět jsme využili služeb společnosti RegioJet, tentokrát večerního spoje jedoucího na trase z Budapešti do Prahy. Oproti cestě do Vídně jsme si připlatili za třídu Relax s koženými polohovatelnými sedačkami, zásuvkami a nápoji v ceně jízdenky. Jedná se o původně vozy první třídy rakouských drah, dle mého názoru se jedná o ideální možnost cesty na delší vzdálenosti. Cesta trvala opět přibližně 1,5 hodiny a vyšla na částku 211Kč včetně studentské slevy (75% pro část cesty na území ČR). Stejně jako při cestě opačným směrem, žádné doklady ani potvrzení nebyly vyžadovány.
Pokud chcete vyrazit na krátký výlet do zahraničí, ale stále máte obavy z řady podmínek a omezení, Rakousko může být jedním z vašich cílů. Existuje sem poměrně rychlé, levné a frekventované dopravní spojení, kromě jednoho testu na Covid 19 zde nejsou pro příjezd žádné další povinnosti.
V neposlední řadě se ale jedná o krásné město plné míst, které stojí za to vidět bez ohledu na nějaká omezení a podmínky. Dle mého názoru je sice stále na prvním místě maďarská Budapešť, Vídeň je ale rozhodně také město, které by vám na seznamu chybět určitě nemělo.
Navštívili jste už Vídeň nebo další místa v Rakousku? Podělte se o zážitky v komentářích! 😉
