

Léto je opět tady a stejně jako tisíce dalších (nejen) Čechů jsme se rozhodli začít klasickou dovolenou v Chorvatsku. Kam až jsme dojeli, co jsme zažili a jak to všechno vlastně nakonec dopadlo?
Den 4: Pondělí, 27.6.2022
Dobré ráno! Po lehce nevydařeném večeru a první noci ve stanech přišel čtvrtý den naší cesty napříč Chorvatskem. Ještě, než jsme se ale vydali na cestu, přišla na řadu chvíle prvotřídní kempové gastronomie v podobě ovesné kaše se skořicí, jablky, malinami a sušenkami. I přesto, že tentokrát snídaně na první pohled vypadala tak, že po ní už pravděpodobně ani neodjedeme z kempu, byla až překvapivě dobrá. Doporučujeme!
Po rychlé snídani následoval rychlý úklid a snaha namačkat vše do kufru auta (a že to bylo každým dnem těžší). I omezenou kapacitu kufru auta jsme ale překonali a zamířili vstříc té největší partypláži, Zrce. Jediným háčkem bylo to, že hodiny ukazovaly 10 hodin dopoledne, nikoli večer. Jak si asi dokážete představit, ve všech barech a na celé pláži bylo prakticky zcela mrtvo. Každopádně už můžeme tvrdit, že jsme byli na Zrce. Za jakých podmínek už není třeba více popisovat, že ano…
Než se ale vydáme na cestu z Pagu, možná by bylo dobré si říci, kam dnes vlastně míříme. Po posledních dnech prosezených v autě nás dnes čekal pouze krátký přejezd do přibližně hodinu vzdáleného Zadaru, města s údajně jedněmi z nejkrásnějších západů slunce na světě. Že by dechberoucí západy, které jsme zažili minulý rok na Santorini, měly konečně konkurenci?


Protože dnešní cesta byla relativně krátká, nebylo kam spěchat. A tak jsme před opuštěním Pagu navštívili ještě vesnici Povljana ležící na jeho jižním okraji. V plánu nebyl žádný konkrétní cíl, a tak jsme se zkrátka vyrazili projít po pobřeží. Po několika minutách jsme ale u cesty narazili na ceduli “Pizza”, bez jakéhokoli dalšího textu. Ze zvědavosti jsme se vydali k tomuto záhadnému podniku podívat. Z blíže nespecifikovaného podniku se nakonec vyklubala restaurace Kod Tome.
A protože na první pohled nevypadala nijak vyloženě špatně, nakonec jsme se zde i zastavili na dnešní oběd. Ať nás zde čekalo cokoli, povzbuzovalo nás alespoň to, že po včerejším nepovedeném fastfoodovém obědu v Rijece už to může být jen a jen lepší. A naštěstí opravdu bylo.
Prostředím působí jako taková klasická vesnická hospoda, ale ceny byly vzhledem k umístění velmi příjemné. Stejně tak pizza byla úžasná. Na své si přijdou především milovníci sýra, kterého zde bylo opravdu obrovské množství. Stejná chvála se bohužel nedá říci o obsluze. Za celou dobu naší návštěvy se u našeho stolu prostřídalo několik lidí, nikdo ale nepůsobil tak, že by tam vlastně byl dobrovolně. Kromě toho si s sebou nezapomeňte vzít hotovost, i přes to, že na místě s poměrně velkým množstvím turistů a v dnešní době by možnost platby kartou kdekdo mohl považovat za samozřejmost.
Po krátké přestávce na odpočinek a oběd jsme se vydali dále do našeho dnešního cíle, kterým bylo město Zadar. Cesta z Povljany měla pouze necelých 50 km a zabrala přibližně hodinu, a to až k našemu dnešnímu noclehu. Tentokrát padla volba na apartmán “Dominik” ležící nedaleko samotného centra města. Za cenu pod 1500 Kč na noc pro 4 osoby jsme dostali vlastní soukromý apartmán se dvěma ložnicemi, koupelnou, kuchyní, obývacím pokojem, obrovským balkonem s výhledem na město a vlastním krytým parkovacím místem.


Krátce jsme se zabydleli v našem novém domovu, chvíli odpočali a poté se vydali k pláži Kolovare, nejoblíbenější pláži v Zadaru. A že je tou nejoblíbenější je vidět na první pohled. Ne, že by byla kdoví jak překrásná, ale narazit na místo bez lidí je zde většinu dne prakticky nemožné. Pokud nemáte příliš v lásce přelidněná místa, pláž Kolovare pravděpodobně nebude vaším favoritem.
Nedaleko pláže se nachází mimo jiné i parkoviště, které je zcela zdarma. Stejně jako na pláži, i zde je ale najít volné místo téměř nadlidský úkol. Pokud navíc cestujete velkým autem, šance, že právě zde přijde váš plechový miláček k novému škrábanci, je celkem vysoká. S tím je ale zkrátka nutné počítat. S přibývajícími kilometry směrem na jih to bude už jen horší a horší.
Po stráveném odpoledni na pláži a v moři jsme vyrazili zpět domů, zaparkovali auto a pěšky se vydali do centra města, tentokrát za tím údajně nejkrásnějším západem slunce na světě. Jedním ze skvělých míst na jeho sledování je okraj historického centra, kde mimo jiné najdeme i dvě velmi oblíbené atrakce. Tou první jsou mořské varhany zabudované do schodiště, které hrají podle vln na hladině moře. Druhou je obrovský, 22 metrů velký kruh tvořený ze solárních panelů, pojmenovaný Pozdrav slunci, který po setmění vytváří úžasnou světelnou show. Mimo jiné také zajišťuje dostatek energie pro osvětlení celého přístavu. Především během západu slunce ale opět čekejte opravdu velké davy lidí, zejména kolem jmenovaných atrakcí je téměř nemožné se pohnout. Asi tak není ani nutné zmiňovat, že jakýmkoli způsobem místa vyfotit se zkrátka nedalo.


Už zbývalo jen počkat na ten dlouho očekávaný západ slunce. I když atmosféra na pobřeží byla nějakým způsobem úžasně nepopsatelná, samotný západ slunce měl dnes do toho nejkrásnějšího stále daleko. Řecko se Santorini tak stále zůstává na prvním místě.
Po setmění naše kroky vedly směrem do historického centra města. Zamířili jsme na náměstí ke kostelu sv. Donáta. Místu, které po setmění teprve dostává tu pravou atmosféru. Osvětlené památky v pozadí, řada pouličních umělců a zahrádky nejrůznějších barů o restaurací po okrajích. Co si jen přát více? Jedna věc by se přece jen našla. Krásné výhledy! A vidíte věž na obrázku? Přesně ta je řešením tohoto problému. Věž je otevřena každý den kromě neděle od 9 do 22 hodin a vstupné činí 15 Kun. Na samotný vrchol věže vede úzké točité schodiště skrz které je vidět dolů, pokud tedy máte strach z výšek, předem zvažte, zda vám to stojí za to. Pokud tuto překážku ale překonáte, naskytne se vám ten nejkrásnější pohled na celý Zadar i jeho okolí. Jednoznačně doporučuji věž navštívit po setmění.
Za překonání těch několika schodů na vrchol věže jsme se samozřejmě museli patřičně odměnit. A tak jsme zamířili do baru “Guma“, ležícího přímo naproti věži. V letní sezoně má podnik mimo jiné “zahrádku” i téměř ve středu náměstí. Nakonec jsme vyzkoušeli 8 různých drinků, některé byly skvělé, některé spíše průměrné. Žádný z nich ale vyloženě nezklamal. V kombinaci s umístěním a relativně příjemnými cenami nezbývá nic jiného než podnik doporučit. Zkrátka ideální večer.


Pak už zbývalo se jen dostat zpět domů. Vyrazili jsme historickým centrem a opět kolem přístavu vstříc našemu dnešnímu noclehu vzdálenému přibližně dva kilometry od náměstí. Pak už zbývala pouze rychlá sprcha a čas spát. Co se týče ubytování, vše bylo čisté a v dobrém stavu. V ceně byly dvě ložnice, obývací pokoj a kuchyně – tj. celý soukromý apartmán. Co více si přát? Ráno jsme se tak probudili krásně odpočati a připraveni na další dobrodružství.
Dobrou noc!
Navštíveno: Červen/Červenec 2022


Napsáno
David Černý
Řídím se taktikou "Prostě tu letenku kup, pak přemýšlej, jestli to byl dobrý nápad."
Dvaadvacetiletý blázen, který je schopný během 10 minut přijít s nápadem, zabalit a vyrazit na cestu přes půl světa (nebo spíše Evropy, zatím).
Také se dost zajímám o elektroniku, jak navrhování obvodů, tak vyrábění nebo opravování. Ani nad auty se neurazím ;)