I přes to, že je letadlo jedním z nejbezpečnějších míst, kde se lze ocitnout, řada lidí má z jejich prvního letu velký strach. Jednak proto, že se najednou nacházíte v deseti kilometrech nad zemí a pod vámi je jen sedačka a kousek plechu, ale také proto, že i pouhá cesta k letadlu se zdá na první pohled velmi složitá.
Sám jsem si ještě před několika lety byl zcela jistý, že do letadla v žádném případě nenastoupím, i kdybych měl jít raději pěšky. Dnes? Mít na to rozpočet a čas, klidně bych z Prahy do Brna cestoval přes Londýn, abych mohl letět letadlem místo nekonečné cesty vlakem po rozpadajících se tratích…
I když tedy z létání máte strach, neznamená to, že nebude za pár let (třeba i měsíců) letadlo váš nejoblíbenější způsob cestování.
První, a nejdůležitější věc pro kteroukoli část cesty: Buďte v klidu, nestresujte se. Pak vše půjde mnohem lépe… Postupně si projdeme celou cestu, od úplného začátku v podobě balení zavazadel, až po přílet do vaší vysněné destinace.
Čas to zabalit...
Ne, plány na cestu jsme hned na začátku opravdu nezabalili. Co ale zabalit chceme, jsou zavazadla.
Při cestě letadlem je třeba při balení zavazadel přemýšlet mnohem více, než při cestě autobusem, vlakem, nebo dokonce vlastním autem.
A proč? Do dnešní podoby se pravidla dostala především díky 11. Září 2001, co se stalo nejspíš víte.
Vše, co zamíří do letadla, prochází poměrně přísnou kontrolou a je pevně dáno, co s sebou smíte a nesmíte převážet. O co přesně jde, si napíšeme níže.
Druhá věc, na kterou je třeba si dát pozor, jsou rozměry a hmotnost zavazadel. Většina leteckých společností má pevně dané velikosti zavazadel. I pouhý centimetr navíc Vás může především u nízkonákladových společností stát i několikanásobek ceny letenky.
Příruční / kabinové zavazadlo
Příruční zavazadlo je to, které máte po celou dobu letu u sebe. Může jím být například batoh či kabelka. Toto zavazadlo zpravidla zahrnuje každá letenka, včetně těch nejlevnějších. Je zde ale řada omezení.
Prvním omezením je samotná velikost. Řada společností má pevně dané rozměry i počet zavazadel, které nesmíte přesáhnout. Jinak si připlatíte. A často opravdu ne málo.
Uvedeme si jeden příklad, kterou je naše oblíbená nízkonákladová společnost Ryanair. Za cenu základní letenky si na palubu smíte vzít jedno zavazadlo o velikosti 40 cm x 20 cm x 25 cm. Pokud kterýkoli z těchto rozměrů i lehce překročíte, připlatíte si až 50Eur/Liber, tedy přes 1500Kč. To stejné platí i na počet zavazadel. Smíte s sebou mít jedno zavazadlo. I taška na notebook, či dokonce kniha se počítá jako další. Vždy ale nakonec záleží na konkrétním zaměstnanci na letišti.
Co smí a nesmí být v příručním zavazadle?
Na příruční zavazadla se také vztahuje řada omezení na jejich obsah.
Mezi zakázané předměty patří samozřejmě různé zbraně a podobné nebezpečné věci, mimo jiné ale nesmíte mít ani jakékoli tekutiny či gely v obalu větším než 100ml. Navíc i toto malé množství musí být zabaleno ještě v průhledném uzavíratelném sáčku o maximálním objemu 1l. Všechny další tekutiny musí do odbaveného zavazadla, případně je jednoduše musíte nechat na letišti.
Mezi další zakázané předměty patří například jakékoli ostré předměty, nářadí, některé sportovní náčiní či hračky, které mohou připomínat zbraně či další nebezpečné předměty. Pokud patříte mezi milovníky kempování, pamatujte, že například stanové kolíky smíte mít pouze v odbaveném zavazadle, například plynové kartuše do vařiče nesmíte přepravovat letadlem vůbec.
Zde se už nejedná o povinnost, nicméně doporučuji umístit veškerou elektroniku na jedno místo v zavazadle, případně si vše zabalit ještě do igelitového sáčku či jakékoli tašky apod.. Urychlíte a ulehčíte si tím průchod kontrolou na letišti.
Odbavené / zapsané zavazadlo
Odbaveným zavazadlem se rozumí to zavazadlo, které odevzdáte před odletem na letišti, cestuje v zavazadlovém prostoru a v cíli si ho opět vyzvednete. Stále častěji základní cena letenky odbavené zavazadlo nezahrnuje, je tedy třeba si připlatit, nebo ještě jednou zapřemýšlet, jestli to všechno s sebou opravdu potřebujete brát. Jestli je to tak i ve vašem případě, se dozvíte při nákupu letenky.
Odbavená zavazadla jsou většinou omezena především hmotností. Nejčastější limity jsou 23, či 32kg. Setkat se můžete ale i s jinými, opět záleží na konkrétní letecké společnosti.
Omezení na obsah zavazadel jsou zde podstatně nižší. V odbaveném zavazadle se nesmí převážet nesmí přepravovat například elektronika s bateriemi obsahujícími lithium. Ty musíte mít vždy u sebe, v příručním zavazadle. Na tekutiny zde platí omezení pouze na alkoholické nápoje, ty musí být v originálním obalu a smí obsahovat maximálně 70% alkoholu. Zákaz přepravy výbušnin či pyrotechniky je samozřejmostí, nicméně například airsoftové zbraně či repliky zbraní zde přepravovat můžete.
Podrobný seznam zakázaných předmětů si můžete přečíst například na webu letiště Praha.
Vyrážíme na letiště...
Obecně se doporučuje na letiště dorazit přibližně dvě hodiny před plánovaným odletem. Pokud letíte poprvé, klidně přidejte hodinu navíc. Budete mít dostatek času splnit vše, co je potřeba, případně si můžete ve volném času před odletem zajít například na kávu.
Z vlastních zkušeností vím, že se dá vše stihnout i pokud dorazíte na letiště 20 minut před odletem. Pak ale stačí jakýkoli zádrhel či delší fronta a můžete začít hledat nové letenky…
Jak se dopravit na záleží vždy na konkrétním letišti. Některá leží přímo ve městě, z jiných vás doveze frekventovaná doprava až do města. Například na Balkáně je ale řada letišť s městem spojena pouze pomocí taxi. V případě pražského letiště je ale nejdostupnějším řešením autobus, který Vás dopraví například z Nádraží Veleslavín, ze Zličína či Hlavního nádraží (pozor, na tento autobus neplatí běžné jízdenky PID).
Pokud má letiště více terminálů, je vhodné si předem zjistit, ze kterého váš let odlétá. Takovou informaci naleznete u vaší letecké společnosti a většinou i na webových stránkách letiště. Na některých letištích jsou terminály rozdělené například na vnitrostátní a mezinárodní, jinde můžete narazit na dělení podle konkrétních leteckých společností. V případě Prahy je přesun otázkou několika minut chůze, na některých větších letištích vás ale přesun mezi terminály může pořádně zdržet. Například terminály 1 a 2 na letišti v Barceloně jsou od sebe po nejkratší dostupné cestě vzdáleny téměř 6 km.
V případě pražského letiště odlétají všechny lety mimo Schengenský prostor z terminálu 1, lety do zemí Schengenského prostoru z terminálu 2.
To letiště je obrovské...
Tato věta při prvním příchodu na letiště zazní celkem často. A opravdu je to tak. I přesto že se některá letiště dají velikostí srovnat s malým autobusovým nádražím, některá jsou prakticky městem ve městě… I v těchto obrovských prostorech je ale většinou snadné se zorientovat.
Při příchodu na letiště je prvním úkolem najít tabuli s textem Departures, neboli odlety. Najdete zde váš let (nehledejte pouze destinaci, ale i číslo letu, často se stává, že letí například 10 minut po sobě dvě různé společnosti na stejné místo). Pokud ještě nezačalo odbavení, na tabuli se zobrazuje čas jeho začátku. Do té doby musíte zkrátka čekat. Poté, co se na tabuli zobrazí čísla odbavovacích (check-in) přepážek. A přesně tam je váš další cíl.
Na odbavovací přepážce odevzdáte odbavené zavazadlo (to, které cestuje v zavazadlovém prostoru) a předložíte pas či občanský průkaz. Poté již dostanete palubní vstupenku (pozor, neplést s letenkou!) a můžete vyrazit směrem k letadlu.
Pro nástup do letadla i vstup do neveřejné části musíte mít palubní vstupenku (Boarding pass). S letenkou, dnes tedy spíše potvrzením rezervace musíte nejprve k odbavovací přepážce.
Pozor!
U některých leteckých společností je možnost online odbavení, u některých je to však nutnost (jinak se nevyhnete poplatku v řádu stokorun, někdy i tisíců)! U některých, především nízkonákladových společností je třeba se odbavit přes webové stránky či mobilní aplikaci. Poté si palubní vstupenku vytisknete či otevřete v mobilu (většinou musíte mít aplikaci, stažené PDF nestačí). Pokud nemáte žádné odbavené zavazadlo, k odbavovací přepážce vůbec nemusíte, pokud máte, odevzdáte ho u klasické odbavovací přepážky, viz. výše.
Vstup do tranzitní části & pasová kontrola
Zavazadlo je odevzdané, palubní vstupenku máme. Je čas se rozloučit s případným doprovodem a vyrazit vstříc neveřejné, neboli tranzitní části letiště. Hledejte tabule s nápisy To all gates, Departures, Security check a podobně. Pro vstup do neveřejné části si připravte palubní vstupenku, kterou přiložíte ke čtečce a otevře se vám brána, či vás zkontroluje pracovník letiště. Pokud letíte mimo Schengenský prostor, čeká vás pasová kontrola. V případě většiny moderních letišť opět přiložíte svůj pas ke čtečce, následně vám kamera nasnímá obličej (nefunguje s respirátorem…) a otevře se vám brána. Někdy to trvá několik sekund, někdy ale opravdu dlouho. V každém případě není důvod k obavám, i když to na první pokus nevyjde. Na ostatních letištích je třeba nejprve vystát frontu a poté všechny potřebné doklady předložit pracovníkům letiště.
Tyto kontroly mohou být na různých letištích v různém pořadí. Bezpečnostní kontrola se někdy nachází i přímo u nástupní brány.
Bezpečnostní kontrola
Následuje část, které se hodně lidí obává. Je jí bezpečnostní kontrola. Poté, co vystojíte frontu si vezmete plastovou přihrádku, sundáte si bundu, někdy mikinu, pásek, na vyzvání pracovníků i boty. Dále hodinky, náramky a vše ostatní kovové, včetně peněženky a samozřejmě telefonu. To vložíte do plastových přihrádek. Do další (nebo do stejné, pokud je v ní místo) vyndáte z batohu sáček s tekutinami a veškerou elektroniku (teď je ta chvíle, kdy je dobré mít vše pohromadě). Nakonec do ní vložíte i samotný batoh. Všechny přihrádky pošlete po pásu a stoupnete si před bránu. Na povel pracovníka pomalu projdete, pokud se neozve žádný zvuk, rovnou můžete vyrazit opět k pásu počkat na své věci. Často se ozve “alarm”, který signalizuje, že máte něco, co mít nemáte. Nepropadejte panice, většinou jsou to maličkosti, jako kovový knoflík, zip a podobně. Pokud si vzpomenete, že jste si něco zapomněli sundat, vrátíte se zpátky, umístíte předmět do přihrádky a pošlete po pásu. Čas zkusit znovu. Pokud stále něco není v pořádku, může proběhnout pro řadu lidí trochu nepříjemná kontrola pohmatem.
I pokud jste vy, i vaše zavazadlo prošli kontrolou bez problémů, můžete být vyzváni ke kontrole na přítomnost výbušnin. Opět nepropadejte panice, nejste hned považováni za teroristu. Takové testy probíhají při jakémkoli podezření, ale i náhodně. Takový test zabere přibližně 20 sekund a nejde o nic vysloveně nepříjemného.
Nakonec stačí si opět vzít své věci z pásu, vše naházet do batohu jak jen se to vejde (snad až na ty boty) a vyrazit. Na opětovné srovnání věcí v batohu ještě bude času dost… Od věci také není své přihrádky vzít a odklidit z pásu na místo na to určené. Není to povinnost, minimálně já to tedy považuji alespoň za slušnost.
V tuto chvíli máte to nejhorší za sebou. Je čas najít dle šipek svoji odletovou bránu , kterou najdete na tabulích u daného letu. Pokud máte čas, využít můžete řady obchodů či restaurací. Zde si už také můžete zakoupit cokoli k pití, limity 100ml platí pouze pro průchod bezpečnostní kontrolou.
Na některých letištích je bezpečnostní kontrola až přímo u samotné nástupní brány. Takovým příkladem je terminál 1 v Praze. Myslete na to při případných nákupech… V obchodech vám mohou nákup zabalit do speciálního obalu se kterým můžete kontrolou projít, pokud ale budete v ruce držet samotnou láhev vína, nikoho nejspíše nebude zajímat, že je koupená až na letišti.
Pokud jste svoji odletovou bránu úspěšně nalezli, už zbývá jen sledovat aktuální informace na tabulích a vyčkat na nástup (Boarding), který probíhá přibližně 30-45 minut před odletem. Nejprve nastupují cestující do business třídy, s přednostním nástupem a podobně, poté ostatní. U některých leteckých společností jsou cestující rozděleni na skupiny podle místa sezení v letadle.
Zde opět předložíte pas/občanský průkaz a palubní vstupenku. Zde vám také případně změří rozměry zavazadla. Poté už jen počkáte na samotný nástup, a to přes nástupní most nebo autobusem. Na některých menších letištích se chodí k letadlu i pěšky.
Startujeme!
Pokud se do letadla nastupuje předními i zadními dveřmi, nejspíše na palubní vstupence najdete informaci, kterých máte využít. Samozřejmě se nic nestane, pokud nastoupíte těmi druhými, kromě toho, že budete překážet a zdržovat. Nakonec zbývá se jen usadit na své místo, které najdete také na palubní vstupence.
Ve chvíli, kdy zaslechnete slovní spojení “Boarding completed”, je čas pomalu vyrazit. Posádka vám ukáže, jak se připoutat, jak používat kyslíkové masky či záchranné vesty, nebo také kde najdete nouzové východy. Pokud létáte často a vše už znáte nazpaměť, klidně si můžete tyto informace nechat ujít, pokud ale letíte poprvé, vnímejte to, prosím. Pokud by se přece něco stalo, může to zachránit život vám, i ostatním. Tyto informace najdete i v kapse na sedadle před vámi, v případě Ryanairu (a možná některých dalších společností) jsou na opěradle nalepené. Zde mimo jiné najdete většinou také nabídku občerstvení a všeho možného i nemožného, od baget až po hodinky.
Přečtěte si také:
Následuje pojíždění na vzletovou dráhu, někdy může trvat několik minut, výjimečně můžete na zemi ztroskotat i mnohem déle. Pokud je teplota pod bodem mrazu, před odletem proběhne tzv. odmrazování, kdy je na křídla a řídící plochy nanášena odmrazovací kapalina pro odstranění námrazy a druhá kapalina pro zabránění tvorby další námrazy. I tenká vrstva ledu totiž může kriticky narušit ovládání letadla, o čemž se bylo možno přesvědčit už při několika haváriích.
Teď je ale opravdu už čas na cestu k dráze. Při vzletu za tmy posádka většinou ztlumí či zhasne osvětlení. Nakonec můžete někdy zaslechnout hlášku typu “Cabin crew, take off”, hlášení je sice pro posádku, nicméně i vám to řekne informací dost. Startujeme!
Pokud jste v letadle poprvé, zjistíte že motory letadla mají opravdu sílu (a také hlučnost). Stačí několik desítek sekund, poté je čas vyrazit do oblak…
Především v nižších výškach můžete narazit na mírné turbulence, asi jako když jedete autem po D1, pokud ale není vysloveně špatné počasí, po chvíli je opět klid.
Nyní je čas na odpočinek. Během letu několikrát prochází kabinou posádka, od které si můžete zakoupit cokoli z nabídky, kterou najdete v kapse na sedadle před vámi, většinou je ale vše extrémně drahé a často vás na to při prvním pohledu přejde chuť (Minimálně u baget od Wizz Airu). Na této části letu není přiliš co rozepisovat. Snad jen, ve vlastním zájmu zůstaňte připoutáni, i když nemusíte. Několikrát se už stalo, že se letadlo náhle propadlo o několik metrů a vše, co v tu chvíli nebylo připoutáno nabouralo do stropu. Je to sice velmi malá pravděpodobnost, ale stát se to může. A pokud ne, alespoň vás při klesání nikdo nebude budit, ať se připoutáte…
Při závěrečném klesání se někdy vlivem změny tlaku může stát, že vás začne lehce bolet hlava, popřípadě ucho. I přesto, že je to nepříjemné, děje se to často a mnoha lidem. Pomoci může například žvýkat zcela obyčejnou žvýkačku.
Po chvíli klesání přichází už jen přistání. Někdy se povede hladce, jindy se tolik nezadaří, především za horších podmínek, například vítr či déšť. Ve druhé možnosti je tvrdší přistání dokonce žádoucí. Pokud je na dráze souvislá vrstva vody, tvrdší náraz ji pomůže spolehlivěji narušit a snížit tak například riziko smyku, který v dopravním letadle opravdu zažít nechcete. Ať už ale bylo přistání hladké nebo ne, vítejte na zemi!
Tleská se po přistání? Pokud není plné letadlo turistů letících jednou za rok k moři… tak ne.
Délka pojíždění k terminálu opět záleží na letišti a aktuálním provozu. Někdy to může trvat několik minut, někdy mnohem déle.
Po zastavení letadla zůstaňte v klidu na místě, dokud nezhasnou značky pásu na panelech nad vámi. A poté klidně seďte dále. Většinou lidé nesmyslně ucpou uličku po celé délce letadla, i když ještě ani není kudy vystoupit. Následně zbývá se jen obléci, vzít si své věci, rozloučit se s posádkou (Thank you, bye), a vyrazit vzhůru k terminálu. Jak záleží opět na konkrétní letecké firmě a letišti. Někdy je letadlo přistaveno přímo k nástupnímu mostu, jindy cestující přepravují k terminálu autobusy nebo se jde jednoduše pěšky.
Pokud máte odbavené zavazadlo, po vstupu do terminálu hledejte tabuli s nápisem Baggage claim. Na tabulích najdete číslo pásu pro váš let. Zde stačí vyčkat na vaše zavazadla. Opět to někdy může trvat několik minut, pokud ale přímo před vámi přistane obrovské letadlo typu Airbus A380 plné bohatých turistů s nespočtem kufrů, nejspíše si chvíli počkáte.
Posledním krokem je pokračovat podle tabulí směřujícím k východu, nejčastěji označených jednoduše jako Exit. Po cestě k východu můžete narazit na celní kontrolu, neboli Customs. Jako běžný turista vždy zamíříte do části označené nápisy Nothing to declare, kterou jednoduše projdete, žádné další kontroly zde neprobíhají.
Pokud cestujete mezinárodním letem mimo Schengenský prostor, čeká vás opět pasová kontrola. Připravte si tedy svoje doklady, které musíte předložit při kontrole u přepážky. Že takovou přepážku nenajdete se není třeba bát. Pokud je to v dané zemi třeba, na stejné místo bude mířit i zbytek cestujících, ale především, jiná cesta z terminálu většinou ani nevede…
A teď…
Vítejte v cíli!
I was excited to uncover this site. I need to to thank you for your time for this wonderful read!! I definitely enjoyed every bit of it and I have you bookmarked to look at new things on your website.