Navštíveno: Září 2021

Konec prázdnin se už pomalu, ale jistě blížil, touha po nových zážitcích ale stále nevymizela. A tak přišel nápad zakončit léto ještě jedním, pořádným výletem. S lidmi, které neznám na místo o kterém vlastně nic nevím a ubytováním v hotelu, který ve finále vlastně ani neexistoval. Jak to celé dopadlo? Vrátili jsme se všichni společně? Nezavřeli nás? A neokradli? Je čas si o tom popovídat!

Den 5: Pátek, 10.9.2021

Pátek, předposlední den na Santorini. Je čas si to pořádně užít. Ještě více, než všechny předchozí dny. Hned ráno (tentokrát opravdu ráno) jsme se vydali směrem na náves Perissy, kde kromě řady obchodů a již zmíněného kostela leží také půjčovna motorek a čtyřkolek “moto Manos“. Bylo to dlouhé rozhodování mezi skůtry a čtyřkolkami, na konec padla volba na čtyřkolky.

Půjčovné na den vyjde v hlavní sezóně na částku 35€, v této konkrétní půjčovně není třeba ani platit jakoukoli zálohu. Na řízení stačí průkaz sk. B, veškeré ovládání Vám obsluha vysvětlí.

Z vlastní zkušenosti ale mohu říct, že řízení jakéhokoli vozidla zde hraničí téměř s pokusem o sebevraždu, i když víte, jak se ovládá. Jakési rychlostní limity zde sice jsou, běžně ale lze potkáte auta, motorky i autobusy jedoucí více než dvojnásobnou rychlostí. Na některých křižovatkách předpisy relativně fungují, jinde naopak platí pravidlo “troubím = mám přednost”.

S tímto faktem jsme se ale velmi rychle smířili a vyrazili vstříc pořádnému dobrodružství. Ještě předtím ale samozřejmě nesměla chybět snídaně v našem oblíbeném pekařství. Tentokrát jsme vedle kávy a obložené bagety zkusili také baklavu a několik dalších sladkostí. Jako vždy, zkrátka bezchybné. Tento podnik je prostě ráj.

Poté ale už opravdu nastal čas vyrazit. Prvním cílem byla Kokkini Paralia, v překladu jednoduše červená pláž. Jak už samotný název říká, opravdu zde najdeme pláž obklopenou obrovskými červenými skalami z jedné strany a modrou mořskou hladinou z druhé strany. Jen několik minut chůze od pláže lze bez problémů zaparkovat i s běžným autem. Ze skal ležících nad pláží se vám naskytne úžasný výhled na celou zátoku Kaldera a široké okolí.

Přibližně kilometr od červené pláže leží samotná vesnička Akrotiri, někdy nazývaná také jako “řecké Pompeje” poté, co byla během 17. století zasypána popelem po výbuchu vulkánu. Dnes zde najdeme desítky hotelů a restaurací, vlastně jako na celém zbytku ostrova. Dominantou vesničky je ale především zřícenina hradu ležící v jejím samotném “centru”. Všechny části jsou volně přístupné a vstup je zcela zdarma. 

Nedaleko vesničky, na samotném okraji ostrova se poté nachází maják, který patří mezi vůbec nejstarší v Řecku. Pochází z roku 1892. Samotný maják přístupný není, v celém okolí se ale můžete volně pohybovat. V okolí majáku je ale především hornatý terén a pohybovat se zde není úplně nejjednodušší a nejbezpečnější. Pokud to ale překonáte, budete odměněni naprosto úchvatným výhledem. Je to také velmi oblíbené místo pro pozorování západu slunce.

V blízkosti vesnice Akrotiri se nachází pláže opravdu mnoha barev. Kromě již zmíněné červené a klasické bílé tu najdeme opět i pláž černou. V její blízkosti je mimo jiné také možnost se dostat i do jeskyně. Ta je ale dostupná pouze po vodě. Kromě toho na pláži najdete bar a hotel částečně umístěný v jeskyni. A pokud se rozhodnete udělat své životní rozhodnutí, pořádají se zde i svatby.

Bez návštěvy Lidlu by to přece nebyl ten správný výlet. Je to pravda, Lidl je jeden z mála podniků, který naleznete opravdu téměř všude. Oproti stejným obchodům, jak je známe u nás, zde naleznete mnohem širší výběr pečiva všeho druhu, čerstvé v jakoukoli denní dobu. Zkrátka ideální zastávka na svačinu.

Mimochodem, tento konkrétní Lidl má dokonce tři patra.

Po svačině a dalších několika minutách jízdy před námi objevila Oia, vesnice z nejhezčími západy slunce, kterou jsme mimochodem navštívili už v minulém dílu této série. I proto jsme tentokrát vesnici spíše jen rychle projeli a kochali se výhledy na okolí.

Dále jsme ale zamířili opět směrem k něčemu novému. Tím byla vesnice Pyrgos Kallistis, která je nejvýše položenou vesnicí na Santorini, na konci 20. století byla dokonce prohlášena chráněnou oblastí. Na rozdíl od řady dalších míst na Santorini, tato vesnice nebyla zatím příliš poznamenána turistickým ruchem.

Právě Pyrgos je také dokonalou ukázkou řecké středověké architektury. Najdete zde řadu klikatých úzkých uliček, skrytých chodeb a typických řeckých staveb. Mimo to se Vám před očima naskytne i řada úžasných výhledů na široké okolí.

Na předchozí fotce jste mohli vidět dvě vysoké hory. A právě sem právě míříme. Tou první je hora (resp. celé pohoří) Mesa Vouno. Nejvyšší bod má 365 m n. m. a nachází se zde mimo jiné i archeologické naleziště. Dostat se sem můžete také pěšky přímo z vesnice Perissa. Díky často velmi vysokým teplotám je tato varianta vhodná především pro ty zdatnější.

Opět se Vám odtud naskytne řada úžasných výhledů na téměř celý ostrov. Kromě toho můžete pozorovat dokonce prolétající letadla. Pod vámi…

Cesta k poslednímu dnešnímu cíli, Moni Profitou Iliou, by se dala nazvat opravdovým závodem. Západ slunce se už velmi rychle blížil, a nám stále chybělo několik kilometrů. Musím říci, že i samotné čtyřkolky o sobě dávaly vědět, že mají opravdu dost. I tak jsme to ale nevzdali, a na vrchol dorazili opravdu na minutu přesně.

Odměna ale opravdu stála za to. Pohled na celý již osvětlený ostrov s mořem a západem slunce v pozadí je něco, co ani slova, dokonce ani fotky, zkrátka nedokážou popsat. Prostě něco, co člověk musí vidět a zažít na vlastní oči.

Konec dne už byl opravdu velmi rychlý. Opět jsme museli spíše závodit, tentokrát kvůli otevírací době půjčovny, která zavírala za necelou hodinu, přičemž před námi byla cesta téměř přes polovinu ostrova. Navíc jsme museli ještě natankovat. I tak jsme to nakonec stihli, nutno říct, že opět opravdu na minuty přesně. Poté jsme se již téměř bez energie vydali zpět směrem k našemu hotelu. Zítra nás čeká to nejtěžší z celého týdne. Loučení. To ale zase v dalším díle…

Dobrou noc!

Napsáno

David Černý

Řídím se taktikou "Prostě tu letenku kup, pak přemýšlej, jestli to byl dobrý nápad."

Dvacetiletý blázen, který je schopný během 10 minut přijít s nápadem, zabalit a vyrazit na cestu přes půl světa (nebo spíše Evropy, zatím).
Také se dost zajímám o elektroniku, jak navrhování obvodů, tak vyrábění nebo opravování. Ani nad auty se neurazím ;)