Byl to obyčejný volnější večer, kdy jsem si klasicky prohlížel nabídky levných letenek po Evropě. Ve chvíli, co se na webových stránkách společnosti Wizzair objevila letenka za necelých 5€, nebylo na co čekat. Okamžitě zadávám číslo karty a rezervaci odesílám. Teď se ještě podívat, kam vlastně letíme… SRBSKO!
A přesně takto začal náš krátký výlet napříč Srbskem, zemí v samém srdci Balkánského poloostrova s necelými sedmi miliony obyvateli.
Pátek, 14.8.2021
Jak už je několik posledních cest dobrým zvykem, prvním cílem bylo letiště Schwechat ležící nedaleko Vídně v Rakousku. Především pro lidi žijící na Moravě se jedná o ideální výchozí bod na cesty nejen po Evropě. Právě Vídeň se totiž stala základnou těch největších evropských nízkonákladových společností, se kterými odtud lze letět za cenu průměrného oběda téměř kamkoli (nejen) po Evropě.
Tentokrát jsme pro dopravu na letiště využili autobusovou linku společnosti RegioJet mířící z polského Krakova na letiště ve Vídni.
Z Brna odjíždí ve 3:30, o 2 hodiny a 20 minut později přijíždí před příletovou halu vídeňského letiště. Cena za jízdenku pro jednu osobu vyšla na 351Kč.
O několik hodin později, krátce před půl devátou, jsme se na palubě 3.5 roku starého Airbusu A321 společnosti Wizzair vznesli vstříc Srbsku. Let probíhal zcela hladce a trval přibližně 1.5 hodiny. I co se týče cestování letadlem, v Srbsku jsou pravděpodobně trochu jiné zvyky. Ihned po přistání se ozval potlesk téměř od všech cestujících, načež si ještě na přistávací dráze lidé začali stoupat do fronty k výstupu. Asi není nutno dodávat, že povely anglicky a německy mluvící posádky příliš užitečné nebyly.
Před desátou hodinou dopoledne jsme přistáli na letišti Konstantina Velikého ležícího na okraji města Niš. Vzhledem k tomu, že Srbsko není součástí Schengenského prostoru ani Evropské unie, hned po přistání následovala pasová kontrola, při které dosahovaly fronty z terminálu téměř až k letadlu stojícímu na ploše. Na konec zabralo čekání na kontrolu přibližně hodinu, samotná kontrola zahrnovala pouze kontrolu (a orazítkování) pasu a kontrolu covid certifikátu.
Terminál letiště je opravdu maličký a nenajdete zde opravdu téměř nic. Pokud si potřebujete vybrat peníze (kartou zaplatíte málokde), hned vlevo od východu z tranzitní části se nachází bankomat od banky Addiko bank. Při výběru dávejte pozor, pokud se chcete vyhnout velmi nevýhodnému kurzu, VŽDY vybírejte v místní měně. I když máte účet v českých korunách či eurech, od vaší banky dostanete mnohem výhodnější kurz pro převod.
Vyrážíme do města!
Protože jsme měli dostatek času a několik posledních hodin jsme pouze seděli, rozhodli jsme se z letiště vydat do města pěšky. Cesta zabere přibližně hodinu. Od terminálu se vydejte po jediné příjezdové cestě, na jejím konci se dejte vpravo po hlavní silnici a pokračujte stále rovně. Využít lze ale také autobusového spojení. Nejrychlejší variantou je autobus 34A (pro opačný směr 34B), který jezdí přibližně každých 20-30 minut. Jízdenky zakoupíte v autobusu a za jednu zaplatíte 60 dinárů (cca. 13Kč).
Nišská pevnost
Prvním, a zároveň i nejvýznamnějším bodem ve městě byla Nišská pevnost, srbsky Нишка тврђава. První části opevnění pochází pravděpodobně už z druhého století našeho letopočtu. Od té doby byla pevnost ale ještě mnohokrát přestavována. Od roku 1948 je nišská pevnost chráněnou kulturní památkou.
Vstup je zdarma a pevnost je přístupná nepřetržitě. V areálu naleznete několik staveb, jednou z nich je například mešita “Bali-Beg”. Kromě toho zde ale můžete narazit na turistické informace, několik restaurací a kaváren a samozřejmě řadu krásných výhledů na okolní části města.
Čas na nákupy!
Pokud dostanete náladu na nákupy tak, jak je znáte u nás, i v tomto případě na Vás čeká ideální místo. Je jím obchodní centrum Delta Planet. Nachází se zde řada známých obchodů, stejně tak ale mnoho těch, na které mimo Srbsko pravděpodobně nikdy nenarazíte. Kromě toho zde najdete také řadu restaurací a občerstvení, včetně všem dobře známého McDonaldu.
Od Nišské pevnosti, která se dá považovat za jakýsi hlavní orientační bod, je nákupní centrum vzdálené přibližně 30 minut chůze. Při chůzi od pevnosti se vydejte vlevo po levém břehu (břeh blíže k pevnosti) řeky Nišavy, dokud neuvidíte budovu samotného obchodního centra. Cesta u odbočky k obchodnímu centru končí, nemusíte se tedy obávat, že byste váš cíl minuli. Dále totiž pokračuje pouze vyšlapaná pěšina v trávě. Nakonec stačí po mostě přejít řeku a dorazíte k samotnému obchodnímu centru.
Opravdu jsme ještě v Evropě?
Po kratší návštěvě obchodního centra jsme se vydali k dalšímu cíli, tentokrát až na jakési předměstí Niše, a to ke chrámu svatého Panteleimona.
I přesto, že centrum města se stále rychleji posouvá blíže k západním městům, které známe, na jeho okrajích je více než zřejmé, ve které části Evropy se nacházíme. Pokud by mi někdo ukázal následující fotku, první možností, která by mě napadla, by bylo pravděpodobně Rusko. Je ale nutno říci, že můj tip by nebyl zase tak daleko od pravdy. Právě Srbsko má s Ruskem stále poměrně silné vazby, i přes dlouholetou snahu o vstup do Evropské unie.
Kostely na každém rohu...
Kostel svatého Panteleimona patří mezi nejstarší chrámy v Srbsku. Původní stavba pochází ze 12. století, od té doby byl ale několikrát zbourán a přestavěn. Stavba v aktuální podobě byla dokončena roku 1878. V okolí se nachází také poměrně rozlehlá zahrada, která ale často slouží spíše jako dětské hřiště. A pokud náhodou zrovna ne, jedná se o ideální klidné místo k odpočinku. Po cestě z centra mimochodem najdete několik stánků s občerstvením.
Ze severní části města jsme se vydali téměř na opačný konec, a to na jihovýchod, kde se nachází další z kostelů, tentokrát kostel Sv. Mikuláše. Stejně jako předchozí, i tento kostel má dosti zajímavou historii. Pochází z 11. století. I tento kostel ale byl zbourán a vystavěn znovu. Aktuální stavba pochází z roku 1863.
Centrum nebo velké tržiště?
Poté jsme se již pomalu vydali opačným směrem k našemu dnešnímu noclehu. Po cestě ale bylo ještě samotné centrum města. Stejně jako v řeckých Athénách, i zde lze najít řadu velkých kontrastů. Některé části města vypadají moderně jako v řadě “západních” zemí, nedaleko ale najdete místa až poněkud děsivá. Alespoň pro nás, kteří na kontrasty napříč Balkánem nejsme úplně zvyklí. Ulice na následujících fotkách se nachází v centru města, hned vedle hlavního autobusového nádraží. Pokud pomineme první dojem, jedná se o docela zajímavé místo. Najdete zde obchody s oblečením, lékárny, řadu restaurací i rychlých občerstvení a také rozsáhlé tržiště. To mimochodem můžete pozorovat i shora z nišské pevnosti.
Vstříc novému domovu...
S každým metrem dále od centra města, jako bychom se posouvali zpět v čase. Jen o několik minut později jsme dorazili do okrajové čtvrti Шљака. Hned na první pohled je poznat, že velká část této čtvrti má ty nejlepší časy zcela jistě za sebou. Nachází se zde řada opuštěných domů, (pravděpodobně funkční) železniční depo se zbytky rozebraných lokomotiv, vraky aut ležící podél ulice a mnoho volně pobíhajících psů a koček.
Místem dnešního noclehu byl penzion (?) La Casa, ležící v severozápadní části města. Musím říct, že jsem byl opravdu příjemně překvapený. Pokoj byl čistý, vybavení bylo nové a v dobrém stavu, s obsluhou se bez problémů dalo domluvit anglicky. Platit lze v Eurech i srbských Dinárech. V přepočtu na jednu osobu noc zde vyšla na pouhých 300Kč včetně možnosti bezplatného storna. K rezervaci jsme využili web Booking.com.
A tak se přiblížil konec prvního dne. Zítra pokračujeme dále!
Dobrou noc!
Navštíveno: Leden 2022
