Navštíveno: Červenec 2021
Cestování nejsou jen nákupy levných letenek a procházení ulic měst. A tak jsme se jednoho dne rozhodli k cestě kolem České Republiky, pouze se třemi auty a třemi stany k tomu.
Den 5
Středa
Deštivá a bouřivá noc přešla, stany přežily bez úhony, a my i přes jisté pochybnosti také. Nezbývalo tedy nic jiného, než klasický ranní rituál. Vstát, uklidit, zabalit a vyrazit. A kam? Dnešní cílem byl Aš. Jak se ale už brzy dozvíte, tentokrát byla realita jiná.
Prvním městem, na které jsme po cestě z kempu narazili, byl Most. Jak nečekané…
Prvním úkolem bylo především doplnit zásoby na poslední dva dny cesty, trocha času zbyla ale i na malou prohlídku města. Na konec jsme se vydali i kousek za město, odkud je dobrý výhled jak na část Mostu, Mostecké jezero, tak i na hrad Hněvín, nacházející se na severním okraji města.
Z Mostu jsme zamířili nejprve na sever, a to do obce Nová Ves v Horách. Pravděpodobně první věcí, která se vám zde naskytne před očima budou větrné elektrárny. A právě to byl také důvod naší návštěvy. Pokud vás alespoň trochu zajímá technika, možnost prohlédnout si větrné turbíny z bezprostřední blízkosti by vás mohla určitě taktéž zaujmout.
Pokud se vydáte na cestu někam, kde místní silnice z hlavy opravdu neznáte, kdekdo by vám asi doporučil využít navigaci. Samozřejmě, že jsme udělali totéž. O to více zarážející byla cedule “Bundesrepublik Deutschland”, ke které jsme o několik desítek minut dojeli. Dalo by se tedy říci, že jsme nejen netrefili správné město, ale ani správnou zemi. A to jsme jeli jen po jedné…
Jak se po krátkém zkoumání ukázalo, dojeli jsme na hraniční přechod Brandov/Olbernhau, který je opravdu tak trochu “z cesty”. Ale když už jsme na hranicích, proč z naší cesty kolem ČR neudělat alespoň trochu mezinárodní výlet? Vydali jsme se tedy dále podél hranice ČR, tentokrát ale po její vnější straně. Ve městě Marienberg jsme se poté napojili na silnici (dále jako D7) směřující zpět do naší vlasti, přesněji do Chomutova.
S touto poněkud delší zajížďkou jsme si cestu pořádně prodloužili, a tak jsme v naší další větší zastávce dorazili až po více než dvouhodinové cestě. Zaparkovali jsme na pravděpodobně největším parkovišti v Karlových Varech, ležícím u autobusového nádraží. Oficiálně stojí parkování na den 100Kč, z nějakého nám neznámého důvodu si ale obsluha vystačila s poloviční částkou. Ne že bych si stěžoval, ehm…
Na rozdíl od řady dalších měst po naší trase, Karlovy Vary nepatří mezi místa, kde se po hodině začnete nudit. “To své” si zde najde téměř každý. Nicméně to, že právě Karlovy Vary jsou nejnavštěvovanějším lázeňským městem v ČR je zřejmé už na první pohled. Především v létě narazíte na řady turistů, z nichž každý druhý drží minimálně jeden lázeňský pohárek a mluví některým z nám neznámých jazyků.
Co vás na první pohled může zarazit je řada obchodů se suvenýry po městě. Samozřejmě, obchody se suvenýry najdete i v jiných městech, v Karlových Varech ale téměř na všech narazíte na nápisy v azbuce. Jen taková zajímavost k povšimnutí… Jako téměř místní nás ale popravdě obchody se suvenýry úplně nenalákaly, raději tedy pokračujeme dále.
Prohlídku Karlových Varů jsme začali u hotelu Thermal, hlavním dějišti mezinárodního filmového festivalu, který se zde pravidelně koná začátkem Července. Pokud se vrátíme trochu do historie, první filmový festival se konal již roku 1946, hlavním dějištěm ale byly Mariánské Lázně, zde bylo k vidění pouze několik filmů. V Mariánských Lázních proběhl naposledy roku 1949, poté se celý festival přesunul právě do Karlových Varů, kde se pořádá dodnes.
Po cestě jsme také navštívili několik kolonád, Sadovou, Mlýnskou, Tržní a Vřídelní kolonádu, a nakonec samozřejmě také Vřídlo – největší pramen v Karlových Varech a s teplotou dosahující 73°C také nejteplejší termální pramen v České Republice. Proud pramene dosahuje do výšky až 12 metrů. V prostorách Vřídelní kolonády poté najdeme nádoby s vodou z pramene nejen v původní teplotě, ale i ochlazenou.
Posledním cílem v Karlových Varech byl Grandhotel Pupp, pětihvězdičkový hotel pocházející z 18. století, který za dobu svého působení ubytoval již tisíce známých osobností. Kromě toho je hotel také chráněný jako kulturní památka.
Pokud byste se zde chtěli ubytovat také, nemusíte být ani známou osobností, ani milionářem. Nejlevnější pokoj pro dvě osoby vyjde na webu Booking.com na částku kolem 3300Kč na noc, a to včetně snídaně a vstupu do wellness.
Na další tipy k navštívení v Karlových Varech se můžete těšit již brzy v samostatném článku.
Večer jsme se vydali blíže k vodní nádrži Jesenice, ležící nedaleko Chebu. Právě zde se totiž nachází obrovské množství kempů téměř na jednom místě, byla tak největší šance, že i poslední večer zakončíme tekutou odměnou a noc strávíme alespoň trochu civilizovaně.
Po kratším hledání a prohlížení recenzí na Googlu byla volba jasná. Malý autokemp ležící v obci Stebnice. I přesto, že kemp neleží přímo u vody, jeho vybavení pravděpodobně už něco pamatuje a občerstvení obsahuje pouze klasický sortiment “smaženého čehosi”, obsluha i majitel kempu patří rozhodně mezi nejlepší ze všech námi navštívených kempů. Společně jsme nakonec zůstali u “kecání u piva” až dlouho do noci místo plánované cesty k nedaleké přehradě.
Den 6
Čtvrtek
Další deštivá noc úspěšně přečkána, i když tentokrát už ne zcela v suchu. Jeden ze stanů si asi zkrátka řekl, že už ho nebaví být voděodolný…. Následoval už klasický ranní rituál, tentokrát doplněný o snahu alespoň trochu usušit nejen stany, ale i vše, co bylo uvnitř. Že taková snaha byla marná asi není třeba dodávat. Ani to nás ale samozřejmě nezastavilo. Dnešní cíl? Domov! Nejprve ale ještě chvíli na zcela opačnou stranu.
Jak už jsem zmiňoval dříve, cílem předchozího dne byl Aš. Včera to nevyšlo, dnes přichází další pokus! Cesta z Chebu trvala kolem jedné hodiny, poté jsme už stáli na samotném Ašském náměstí. Aš je téměř nejzápadnějším městem v ČR a je obklopený ze tří stran Německem. A co je tu zajímavého dále? Upřímně, nemám sebemenší tušení. Byli jsme na úplném okraji ČR, cíl jsme splnili, co je ještě třeba?
Po cestě zpět jsme se krátce zastavili i v Chebu. Zastávku na kafe u pumpy ale asi není třeba příliš rozepisovat. No co… radši jedeme dál!
Je to tady. Plzeň, poslední zastávka na naší cestě. A co v Plzni? Hádejte, je to jednoduché. Samozřejmě, plzeňský pivovar! Je ale nutno říci, že po týdnu ježdění po celé ČR a spaní v lese se už začala dostavovat únava, a s tím i klesat nálada na nějaké další prohlídky všeho možného. Prošli jsme si tedy pouze volně přístupné plochy areálu a zamířili do prodejny “suvenýrů”. Najdete zde téměř vše, od malých přívěšků, přes trička, půllitry až po sudy s pivem. Doporučuji!
Vzpomínáte si na včerejší příhodu s navigací a cestou do Německa? I dnes si navigace pravděpodobně řekla, že cesta podle představ je příliš nudná, a tak se přímo v centru Plzně zkrátka zasekla. Co teď? “Prostě někam jeď, zatím zprovozním navigaci u sebe!”, zavelil jsem. Sice jsme se ocitli v úplně náhodných uličkách, které zcela jistě do našeho cíle nevedou, ale mezitím naskočila navigace na druhém telefonu, která už díkybohu fungovala správně. Úspěšně jsme se tak vymotali z centra a jakéhosi náměstí v Plzni a zamířili směrem k našemu úplně poslednímu cíli.
Poslední část cesty začala být docela nepříjemná. S blížícím se cílem přišel déšť, který se postupně stále zesiloval. Do toho byl na silnicích až neobvyklý provoz cyklistů, traktorů a (pomalých) kamionů. I to jsme ale úspěšně překonávali, až se před námi objevilo to, na co jsme poslední dvě hodiny čekali. “Vítejte v Příbrami!”, říkala cedule u silnice. A naše cesta se tak pomalu, ale jistě přiblížila k závěru.
Poté stačilo už jen několik minut, než jsme dorazili k čerpací stanici OMV na Evropské. Místu, ze kterého jsme se minulou Sobotu vydali na téměř dva tisíce kilometrů objevování, dobrodružství a zábavy.
Opravdu jsme tady! Auta všechny nástrahy českých (i německých) silnic opravdu ustála, a jejich posádky taktéž! Přemýšlíte také o podobné cestě? Neváhejte a jednoduše prostě jeďte, stojí to za to!
Navštívili jste také některá z těchto míst, nebo jste se vydali na podobnou cestu? Podělte se o své zážitky a zkušenosti v komentářích! 😉
