Léto je opět tady a stejně jako tisíce dalších (nejen) Čechů jsme se rozhodli začít klasickou dovolenou v Chorvatsku. Kam až jsme dojeli, co jsme zažili a jak to všechno vlastně nakonec dopadlo?
Den 2: Sobota, 25.6.2022
Po propršeném začátku nás čekalo ráno krásné probuzení, není nic hezčího než se nevědomky probudit uprostřed krásné alpské vesničky s úchvatnými vrcholy v pozadí.
Vzhledem k pozdnímu příjezdu jsme si dnes lehce přispali. Asi se nebylo čemu divit, ale moc snídaně na nás nezbylo. Nakonec ale nebylo o co stát. Slovinský chléb (nebo co to vlastně bylo) nestál za nic, šunka a sýr nikoho neohromí a tak to zachránily snad jen všudypřítomné mini croissanty s čokoládovou náplní. No nic. I přesto, že snídaně vám má nastartovat den, náš hlavní cíl to opravdu nebyl. To hlavní nás totiž teprve čekalo…
Pokud přijedete do Slovinska tak jako my od Villachu, máte dvě hlavní možnosti, kudy se vydat. První možnost je projet samotnou “nejvyšší” část, která vede směrem na Kranjskou Goru. Tudy dále po horské silnici, která Vás provede přímo srdcem slovinských Alp.
Varianta číslo 2, kterou jsme si vybrali vede naopak spíše kolem dálnice A2 a zavede Vás na oblíbené Bledské jezero a jeho okolí.
Nebudeme předbíhat, hned po opětovném zabalení a přerovnání věcí v autě (což bylo kupodivu každým dnem stále těžší) jsme se vydali na náš dnešní první cíl.
Samotná jízda Slovinskem Vás uchvátí. Krásná upravená krajina s nádhernými vrcholky všude kam jen oko pohlédne.
Soteska Vintgar
Soutěska Vintgar je rozhodně místo co stojí za návštěvu. Příjezdová cesta na místní parkoviště sice vyžadovala porušení zákazu vjezdu, jízdu po staveništi (pravděpodobně jediná příjezdová cesta) a vyhnutí se místním, kteří se Vás snaží zlákat na vlastní dvorek. Takovým místům se raději vyhýbejte a pokračujte až na hlavní parkoviště.
Parkovné na celý den zde vyjde na 5 €, samotný vstup pro dospělého 10 € a studenty 7 €, samozřejmě po předložení ISICu. Platit lze hotově i platební kartou.
Soutěska má na délku kolem 1,6 kilometru. Celou trasu jdete po dřevěných chodnících/lávkách nad průzračně čistou říčkou Radovnou. Cestou narazíte na různé malé jezy, vodopády a peřeje, které dohromady tvoří úchvatný zážitek slovinské přírody. Soutěska je součástí Triglavského národního parku, tudíž koupání je po celé trase zakázáno.
K našemu údivu ale stačilo dojít na konec stezky. Zde za turniketem, pod samotným vodopádem Šum, to pravděpodobně neplatí a můžete se zde krásně osvěžit. Součástí této zastávky může být také nákup různých suvenýrů a občerstvení v místní chatě. Samozřejmě s turistickou přirážkou. Několik metrů za chatou naleznete také toalety, které jsou kupodivu dokonce zdarma a relativně na úrovni.
Cestou zpět jsme se vydali přes vedlejší kopec kolem malebného kostelu svaté Kateřiny. Odtud se Vám naskytne krásný výhled na celé údolí kolem již zmíněné dálnice A2, které se táhne prakticky až k samotné Lublani.
Od kostela pak vede úzká pěšinka po vrstevnici a stáčí se zpět k samotnému parkovišti. Fotek a videí touto cestou pořídíte opravdu hodně, jelikož výhled je zde úchvatný. Při naší návštěvě probíhal ve Slovinsku akorát státní svátek, a tak se z každé vesničky ozývaly místní kapely. Aby toho nebylo málo, pokud máte štěstí, můžete odtud spatřit samotný vrchol Triglavu. My měli smůlu a vrchol byl schovaný akorát za mrakem.
Bledské jezero
Příjezd k Bledskému jezeru ve městě Bled je jednoznačně WAU! Otevře se před vámi celé jezero v jehož prostředku je ostrov s kostelem a na pravém břehu skalní stěna na jejímž vrcholu se tyčí Bledský hrad. Téměř kolem celého jezera vede silnice a cyklostezka. Jelikož jsme se chtěli hlavně mrknout na nějaké místo odkud by byly ideální fotky, potřebovali jsme napřed zaparkovat. Po celé délce pobřeží jsou všude zákazy parkování a patníky a tak zaparkovat někde v blízké vzdálenosti není úplně snadné.
S tím samozřejmě souvisí i cena parkování, kdy se ve většině případů není problém dostat i na částku 5 € za každou hodinu. Na konec jsme přece jen našli alespoň jedno levnější, stále ale na poměrně rozumném místě. Parkování zde vyšlo na částku 3 € za každou započatou hodinu.
Jako nejlepší vyhlídku jsme vyhodnotili tu s názvem Ojstrica, která leží pouze 1,5 km od parkoviště. Po cestě narazíte na několik fotogenických míst na břehu jezera. Záhy nás ale vyděsil táhlý dlouhý kopec, který začínal být prudší víc a víc. Přirovnal bych to k výstupu na Děvičky ale několikanásobně horší. Nutno říci, že horka kolem 30°C tomu nijak nepomáhaly. Když už jsme dýchali z posledních sil, objevil se dokonce menší skalní úsek. Ale po něm nám spadla brada. Celý ten výšlap stál 100% za to! Bledské jezero jako na dlani s alpskými vrcholy v pozadí a domácí muffin na sváču. Existuje snad něco lepšího?
Den se chýlil ke konci a tak následovala výměna řidičů a hurá na dnešní ubytování… Celou cestu v nás dumalo jestli byl dobrý nápad rezervovat noc zrovna pokoj zrovna v poněkud pochybně znějícím hotelu Veganfresh.
Jak se ale později ukázalo, obavy byly zbytečné. Hned na recepci nás uvítal mladý recepční, který nám mimo jiné nabídl svojí nedojedenou salámovou pizzu (těžko říct, jestli jsme vypadali tak hladově, zalíbili jsme se mu, nebo mu jen nechutnala). Kdo by ale pizzu zdarma odmítl, že?
Protože nám ale vše z nepochopitelných důvodů trvá poněkud déle, k večeři jsme se odhodlali až v době, kdy byly všechny podniky v okolí zavřené. Samotný večer tak byl ve znamení těstovin z kelímku a z auta převařeného moravského vína. Mňamka! Jelikož ale na pokoji nebyla rychlovarná konvice, stačilo dojít na recepci. Náš oblíbený recepční opět nezklamal. I kávovar lze použít pro uvaření těstovin…
Hory máme konečně za sebou, zítra konečně vyrážíme k moři!
Dobrou noc!
Navštíveno: Červen/Červenec 2022
